Detox od sociálních sítí

Doba čtení: 7 minut

Dneska pro Vás mám článek, který pro některé z vás bude méně zajímavý. Nicméně mně přišlo hodně důležité vám to sepsat. Takže jdu na to.

Od konce září jsem věděla, že 6. a 7. listopadu budeme v Mariánských lázních a já jsem cítila, že si chci dát detox od sociálních sítí.

Do poslední minuty před přidáním videa, které jsem o detoxu v mžiku vytvořila, jsem si tím rozhodnutím nebyla na 100 % jistá.

Protože přece jen mě sociální sítě živí a poslední týdny si píši každý den s více než 10 klientkami, takže mě stále zahaloval strach, který mi nedovoloval se odpojit a užít si pár dní volna.

Ten strach byl hlavně z toho, co si o mně mé klientky nebo i nové ženy řeknou, když jim do pár hodin neodpovím, ale na odpověď budou čekat třeba celé 3 dny, které já budu offline. 

 Co když o ně přijdu a nebudou mými klientkami?

Nakonec jsem si to dovolila a jsem za to vděčná!!!

Dneska mám poslední den detoxu, je 8.11.2022 20:04 a mě čeká posledních 13 hodin detoxu, tak jsem zvědavá, jak to zvládnu, to vám dopíši na konec článku zítra ráno.

Naposledy jsem se na skoro celý den ze sítí odpojila 22.2.2022 ve svatební den, ale hned večer, jsem byla na sítích, abych náhodou o něco nepřišla. 

To jsem ale ještě tolik nevnímala tu hloubku, která se za odpojením ze sítí může skrývat.

Tak a teď už jdu na detailní popis toho, jak můj detox probíhal.

V sobotu odpoledne jsem se rozhodla, že vytvořím video. V reelsech jsem měla jeden koncept videa, ve kterém jsem počítala od 1 do 3, ale neměla jsem k tomu připravený žádný "scénář" ani zvuk, tak jsem si řekla, že to využiji na můj detox od sociálních sítí.

Sepsala jsem si tři tipy o sociálním detoxu a přemýšlela jsem, jak to dál vymyslím, co ve videu budu říkat a tak. Po sprše jsem k reelsu nahrála zvuk, kde jsem řekla 3 výhody detoxu a že si ho teď jdu na 3 dny užít a hned jsem vypla wifi.

V tu chvíli jsem pocítila obrovskou svobodu a úlevu a to jsem ještě ani nevěděla, co mě čeká další dva dny. 

Zapla jsem si budík na 5:00 a šla jsem spát. Ráno jsem pocítila další obrovskou svobodu z toho, že všichni co mi napsali na Instagramu, tak vědí, že mám detox a prostě počkají a na messengeru snad nic hořet nebude a i kdyby hořelo, tak mám všude uvedené webovky a na webovkách mám telefonní číslo.

V 7:00 jsme chtěli vyjíždět, ale nakonec jsme kvůli husté mlze vyjížděli před 9:00. Bylo totiž kouzelné podzimní ráno s mrazíkem a brzy na nás začalo vykukovat sluníčko. Užila jsme si krásné pomalé ráno, vyložila jsem si karty na cesty, které byli teda úžasné a dokonale seděly.

Cesta ubíhala neskutečně rychle. Přišlo mi, že za chviličku jsme byli v Praze. Cestou nás stále doprovázela hustá mlha. Za Prahou na odpočívadle jsme si dali brzký oběd, bylo něco po 10:00. A tady mě zachránil můj měsíční kamínek, před praštěním dveřmi. 

Kamínek sice praskl, ale ochránil mě a nechám si ho na památku, i když na náramku už držet nebude (dala jsem ho do skleničky k sedmikrásce, kterou jsem si vezla celou cestu ze zámku Žinkovy).

Dalších detailů po cestě bylo milion třeba ten, že jsem s sebou měla sluneční brýle, které mají růžový filtr, takže jsem vše viděla růžově, tím pádem byla obloha i listnaté stromy úplně dokonalé. 

Ale tenhle článek má být o detoxu a ne o naší dovolené, takže další detaily přeskočím a už se jen zaměřím na detox.

Hned při příjezdu do Mariánských lázní jsme si užili výlet, který bych si užila bez telefonu i kdybych nebyla na detoxu, bylo to kouzelné.

Když jsme přišli na hotel, tak jsem neřešila heslo na wifi a bylo to tak osvobozující. Nikomu neodpovídat, nic neřešit. A vlastně mě to ani nenapadlo, napadlo mě to až druhý den ráno u snídaně, že ani nevím heslo k wifi.

Ubytovali jsme se, já jsem si lehla na zem a přilepila jsem se na topení, protože jsme na výletě šíleně vymrzly. Pak jsem si četla a ještě jsem chvilku meditovala.

No a to, co nás čekalo potom?

Čekala nás večeře v hotelové restauraci. Seděli jsme tam skoro sami a nad hlavami nám svítili nádherné dekorační lustry. Byly to takové baňky a uvnitř byla světýlka a v každé baňce měla ta světýlka trošku jinou barvu.

Večeře měla 4 chody a táááák jsem si to užívala, nikam jsme nespěchali a dezert jsme do sebe nemohli ani dostat.

 Já jsme si po večeři objednala zelený čaj a ještě jsme v restauraci chvilku poseděli, povídali a kochali se atmosférou.

Šli jsme spát brzy. Ne pro to, abychom brzy vstávali, ale abychom se krásně vyspali. Usnula jsem úplně hned a s čistou hlavou. A hlavně s úžasným pocitem, že jsem zvládla první den detoxu bez sebemenšího zádrhelu nebo náznaku závislosti na sítích.

Ráno jsem se vzbudila ve 4:00, protože jsem takhle zvyklá vstávat, vůbec se mi nechtělo spát a v hlavě mi běželo milion nových nápadů jak do podnikání, tvorby, tak i do života a protože jsem s sebou neměla žádný papír ani tužku a nemohla jsem si poslat e-mail, tak jsem si vše posílala sama sobě do SMSek.

A že těch nápadů bylo.

Manžel spal, takže jsem okolo 6:30 zkusila jít znovu spát, protože byla stále šílená tma a nechtěla jsem ho budit, neusnula jsem, ale dělala jsem si vizualizace se zavřenýma očima a pak jsem meditovala. V 7:30 jsem měla budík, tak mě probudil z meditace, ale ještě jsem se válela do 8:15 a pak jsme šli na snídani.

Snídaně byla úžasná a užívali jsme si ji do 9:57 - vím to přesně, protože snídaně byli do 10:00 takže jsme si pak hlídali čas, abychom tam "nepřekáželi". 

U snídaně mi běželo také milion nápadů, natočila jsem si pár videí a cítila jsem stále tak úžasný vnitřní klid.

Velkou část odpoledne jsme strávili v nádherné vídeňské kavárně, kde bylo vše tak nádherné a hladivé. 

Cítila jsem se tam jako v nebi, vychutnala jsem si pravý alpský knedlík a výbornou limonádu s černým rybízem. Psala jsem tam pohledy a užívala jsem si ten klid, který byl všudy přítomný.

Cestou domů jsme se stavili na nádherném zámku Žinkovy, tady jsem si utrhla sedmikrásku, kterou jsem celou cestu domů držela v láhvi s vodou, aby mi doma mohla dělat radost.

Užili jsme si dokonalý růžový západ slunce, který se odrážel na hladině jezera Labuť. 

Vhodila jsem si korunu do studny, první hození se mi nepovedlo, protože přání nebylo správně zformulováno, ale na druhý pokus jsem se trefila.

Pak jsme jeli do Prahy na Chodov, kde jsme si dali večeři a když jsme čekali na jídlo, tak na mě přišlo první nutkání podívat se na sítě. A cítila jsem se jako úplný "závislák". 

Třikrát jsem vzala telefon do ruky, odemkla jsem ho a znovu zamkla. Pak jsem zaměřila svoji pozornost na okolí a už to bylo lepší. 

Také to bylo způsobeno tím, že jsem měla hlad jako vlk, takže to ve mně pěkně bublalo.

Po jídle nás čekala cesta domů do Jihlavy, cestou do auta jsme si ještě sosli vánoční atmosféry v obchodě home art. A pak už tradá domů, cesta z Prahy utekla neskutečně rychle.

Dorazili jsme ve 23:30, takže jsem si dala sprchu a šla jsem spát, na telefon jsem neměla ani pomyšlení. 

Ale za to ráno. Vzbudila jsem se brzy ráno a měla jsem šílené nutkání začít přidávat fotky z dovolené, ale řekla jsem si, že už zbývá jen chvilka, tak, že to vydržím. 

Zabavila jsem se tvorbou na notebooku. Nutkání jsem měla hlavně díky domácímu prostředí. Na dovolené mi to nedělalo žádný problém. Ale zvládla jsem to a večer jsem začala psát tento článek.

Šla jsem spát pozdě, takže ráno jsem si mohla zapnout sítě s tím, že jsem měla za sebou 83 hodin, ale řekla jsem si, že to zaokrouhlím aspoň na 85 do 10:00. 

A zvládla jsem to!

 I když teda posledních 17 minut mělo pocitově snad 5 hodin.

Zvládla jsem to! Jsem za to tááák vděčná! Detox si budu dávat častěji, vždy s předstihem ohlásím, kdy budu offline, abych měla čas si vše dořešit, protože teď jsem odcházela offline a měla jsem plno věcí neuzavřených, ale naštěstí, jsem měla na všechny ženy telefonní číslo, takže co hořelo jsem vyřešila smskou nebo telefonicky.

Příští detox bude na 100 hodin! A pravděpodobně si ho dám o Vánocích přes svátky nebo přes Silvestra, ale uvidím, možná to bude dřív možná později. 

PS: Měla jsem s sebou na zvednutí nálady mátový balzám na rty a suchý tělový olej, o kterých píšu v předchozím článku.